Co to tedy je? Plovoucí podlaha je taková, která není pevně spojena s podkladní vrstvou a okolními konstrukcemi a tedy na podkladu jen tak leží, čili „plave“ – na rozdíl od celoplošně lepených druhů podlah (např. parket). Výhodou je především snadná pokládka a, alespoň teoreticky, možnost jejího jednoduchého rozebrání či opravy.
Tady ovšem záleží na konkrétním druhu. Některé plovoucí podlahy mají díly vzájemně k sobě slepené, jiné se spojují na tzv. zámek („klik-klak“), který by měl být rozebíratelný. Ovšem prakticky se možnost rozebrání značně liší, méně kvalitní podlahy rozložíte třeba jen jednou (a někdy ani to ne), pak začnou zámky praskat nebo se uvolňovat. Jistě, nemusí to být velký problém, asi málokdo rozebírá a skládá podlahu jen tak pro zábavu. Tato možnost se hodí třeba právě při opravách.
Když jsme zmínili nevýhody, některé plovoucí podlahy mají také dosti vysoké hodnoty kročejového hluku a bývají na dotek nepříjemně studené, a to i v dobře vytopené místnosti a při podložení podlahy izolací. To ovšem není dáno plovoucí podlahou jako takovou, ale spíše jejím konkrétním typem, tedy konstrukcí a materiálem. Tím se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu, čím se plovoucí podlahy navzájem od sebe odlišují.
Ty nejlevnější laminátové jsou právě studené, kluzké, hlučné, s omezenou životností (do cca 15 let). Ovšem jejich cena je mnohdy velmi lákavá a na omezenou dobu se dají použít (třeba v pronájmu, v kanceláři…). Existují samozřejmě i kvalitnější laminátové podlahy s delší životností a vychytanější konstrukcí, cena je ale pak pochopitelně vyšší. I tady však platí, že jakmile se laminát jednou naruší, nedá se prakticky opravit a musí se vyměnit.
To masivní dřevěné plovoucí podlahy mají životnost i 30 až 40 let. A ani pak je není nutné vyhodit, stačí renovovat – přebrousit a přelakovat, a mohou dále sloužit. Pořizovací cena je nicméně značně vyšší, než u laminátů. Kromě životnosti má však dřevo řadu dalších předností, konkrétně přirozený a útulný vzhled, a zejména je příjemně teplé. Na druhou stranu, jeho povrch je oproti tvrdému laminátu měkčí a dřevo také, jakožto přírodní materiál, pracuje a časem se sesychá. Při správném zpracování a ošetřování ta však není na závadu. Dřevo je zkrátka dřevo, originál ničím nenahradíš… Levnější alternativou k masivu jsou podlahy dýhované, které však mají kratší životnost.
Jiným přírodním materiálem je korek. Plovoucí podlaha s nášlapnou vrstvou z korku je rovněž velmi příjemná a ještě teplejší než dřevo. Také dobře tlumí hluk.
U plovoucích podlah obecně si musíme dát pozor na vodu a další kapaliny. Troška vlhkosti neuškodí, vytírání mokrým hadrem se proto není třeba bát. Ale převržený kýbl už je trochu problém. Jestliže podlaha nasákne vodu, může nabobtnat, zkroutit se, a může dojít k porušení spojů.
Při výběru plovoucí podlahy nestačí hodnotit pouze vzhled. Důležité jsou také mechanické a izolační vlastnosti, musíme zejména zvolit vhodnou zátěžovou třídu (dle použití). Samostatnou kapitolou je pokládka – i kvalitní podlaha může být špatným položením znehodnocena. Pokud si nevíme rady, svěřme práci odborné firmě – ale pozor, firma sama o sobě není zárukou kvality, mnoho lidí má s podlahářskými firmami špatné zkušenosti. Proto zkusme sehnat nejprve nějaké reference. A především je dobré si uvědomit, že plovoucí podlaha není jediné možné řešení.
Autor: Michal Hamšík
Foto: archiv firmy ALLOC