Plánujete-li rekonstrukci koupelny či rovnou stavbu celého domu, určitě i vás už napadlo, zda si nepořídit sprchový kout. Pokud vaše odpověď zněla ano, pak máte na výběr hned z několika možností - sprchový box, sprchový kout s vaničkou či sprchový kout bez vaničky. Přičemž posledně jmenovaná varianta je bezpochyby tím nejpůvabnějším a nejelegantnějším řešením. Jednolitý a od ostatních částí opticky nediferencovaný sprchový kout dodá vaší koupelně osobitou atmosféru s určitým nádechem luxusu. Volí jej proto zejména ti, kteří upřednostňují jednoduché a čisté linie a přitom se neradi nechávají omezovat tvarem či velikostí určenou výrobcem. Oceníte jej ale také v případě, že vaše nika či místo, jež jste sprchovému koutu vyhradili, neoplývá zrovna standardními rozměry.

Vedle své estetické funkce a bezbariérovému přístupu má sprchový kout bez vaničky i další nespornou výhodu. Tou je jeho snadná údržba, neboť podlahu stačí po osprchování pouze zlehka setřít obyčejným hadrem. Pokud vám upadne na zem ostrý či těžší předmět, který podlahu poškodí, stačí namísto celé vaničky vyměnit jen jednu prasklou dlaždici.

Na druhou stranu je podlaha, která zpravidla bývá právě z keramické dlažby, poměrně chladná na dotek a při volbě nevhodného materiálu může být i velmi kluzká. I to je jeden z důvodů, proč na ni někteří lidé pokládají rošt, nejlépe dřevěný.   

    

I přesto, že nejste při stavbě sprchového koutu omezeni velikostí vaničky, je nutné dodržet alespoň minimální předepsané rozměry 90 x 90 centimetrů. Menší prostor vyvolává stísněný pocit a omezuje při sprchování v pohybu.

Ať už se rozhodnete využít niku či rohový kout, dbejte na správné a důkladné provedení realizace. Jen tak zamezíte případnému vzniku plísní a pronikání vlhkosti. Na našem trhu je k dostání celá řada hydroizolací, které se nanášejí ještě před položením obkladu na samotný podklad. Vznikne tak bezspará a jednolitá vrstva, do které se ještě v rozích navíc vkládá pružná těsnící páska. Ta má zabránit zatékání vody i v těchto citlivých místech. Nezapomeňte ani na to, že podlaha musí mít dostatečný spád pro odtok vody. Ten může být směřován do centra sprchovacího prostoru, kde je umístěna kanalizační vpusť nebo do stran, kde jsou vestavěny žlaby. Ať tak či tak, i tyto části by měly být především snadno čistitelné.   

Autor: Ing. Kateřina Maňasová

Foto: archiv firmy ACO sanita