Sklo má jednu obrovskou výhodu – je chemicky inertní a nepodléhá korozi, oxidaci, ani jinému působení vlhkého prostředí koupelny. Jedinou starostí tak zůstává čištění od vodního kamene. A samozřejmě si musíme uvědomit, že je to materiál křehký a podle toho s ním zacházet.
Již při samotné stavbě koupelny se nabízí použití skleněných tvárnic čili luxferů. Vypadají velmi dobře, obzvláště v barevném provedení, prosvětlí prostor a v kontrastu s fádní zdí jsou velmi elegantní. Navíc můžeme zkombinovat luxfery různých barev, čiré a neprůhledné, luxfery s cihlami apod., neboť na trhu existuje velké množství různých druhů a variant. Dá se jimi ovlivnit nejen světelnost, ale i barva a celková nálada koupelny. Mohou proto být v obvodových zdech, zástěnách, dají se z nich postavit i celé sprchové kouty, zkrátka fantazii se meze nekladou.
Další velkou výhodou luxferů je jejich výborná zvukově izolační schopnost. Izolují rovněž tepelně, přičemž vysoký koeficient tepelné izolace poskytuje vynikající ochranu proti kondenzaci vody na povrchu.
Každopádně je vhodné se při použití skleněných tvárnic poradit s odborníkem, případně výstavbu rovnou svěřit specializované firmě, neboť luxfery mají jiné vlastnosti než klasické cihly či tvárnice a vyžadují specifické techniky spojování a výstavby.
Použití skla v koupelně ale tvárnicemi nekončí. Vyrábějí se z něj třeba obklady, které vypadají velmi moderně a zajímavě a jsou aplikovatelné místo běžnějších keramických.
V poslední době se objevují netradiční skleněná umyvadla, a to buď ze skla průhledného (hodně efektní, ale už méně praktické), nebo z neprůhledného, v různých barevných provedeních a mnoha tvarech. Takové umyvadlo má všechny požadované vlastnosti a přitom je velmi elegantní, také vypadá výborně v kombinaci s kovovými doplňky. Vlastně je s podivem, že se skleněná umyvadla nerozšířila už dříve. Na druhou stranu, skleněná záchodová mísa asi není nejlepší nápad…
Poměrně běžné je použití skla na police a poličky. Pokud však jde o klasické průhledné a hladké tabulové sklo, je jeho údržba poněkud náročnější, protože jsou na něm dost vidět zaschlé kapky. U tenkých polic se navíc může negativně projevit křehkost skla. Je proto lépe volit police z tlustšího materiálu a s povrchem vyžadujícím méně čištění.
Rovněž skleněné zástěny k vaně nebo sprchovému koutu jsou časté. Sklo by mělo být v tomto případě tvrzené a odolné proti rozbití. U zástěn není vhodné, aby byly z příliš tlustého materiálu, protože jsou pak těžké a mají tendenci se prověšovat.
Jen málokdo asi má koupelnu bez zrcadla. Kromě toho, že se jej člověk může ptát, kdo je na světě nejkrásnější, plní zrcadlo i další funkce. Dokáže interiér zesvětlit – zvlášť když je samo osvětlené – a opticky zvětšit. Velké a pěkně vyvedené zrcadlo také umí dodat nádech luxusu a noblesy.
Sklo má zkrátka v koupelně své nezastupitelné místo. Je materiálem nejen tradičním, své uplatnění najde i tam, kde to dříve nebývalo zcela obvyklé.
Autor: Michal Hamšík