Smaltové vany se vyrábějí lisováním ocelového plechu, který je po nastříkání porcelánovým smaltem vypálen v peci. Jedná se o poměrně náročnou technologii, a tak je nabídka tvarů značně omezená. Toužíme-li proto po rohové, polorohové či jinak atypické vaně, můžme na smalt rovnou zapomenout a raději zvolit akrylát. Tedy alespoň v případě, že nejsme ochotni vynaložit za její pořízení astronomickou částku. U klasických tvarů vyjde naopak smaltová vana o poznání levněji než akrylátová. Avšak podobně jako u dalšího domácího vybavení i zde platí, že cena by neměla být rozhodujícím faktorem.
Životnost a odolnost smaltových van dána tloušťkou plechu, přičemž platí přímá úměra. A tak zatímco u obyčejných van se pohybuje okolo 2,5 milimetrů, u kvalitnějších je až o milimetr tlustší, díky čemuž jsou tyto vany odolnější vůči mikrotrhnlinám a lépe si udržují svou tvarovou stálost. Od koupě výrobků, kde síla plechu není udána, či dokonce nedosahuje minimální hranice 2 mm, raději zcela upusťte.
Příznivci smaltových van poukazují především na jejich pevnost a odolnost. Na druhou stranu jsou poměrně náchylné na mechanické poškození, a to například při pádu těžšího předmětu. Takto vzniklá oděrka je mnohem hůře odstrantelná než je tomu u akrylátových van, kde stačí místo zlehka přebrousit a znovu nalakovat. I přesto, že jsou pro tyto případy na trhu k dostání speciální studené smalty, již nikdy nedocílíme původního vzhledu. Pokud opravu zcela zanedbáme, může vana s postupem času začít v místě poškození korodovat.
Nejčastějším argumentem odpůrců smaltu je chladnost tohoto materiálu. Je pravdou, že na dotek působí vana studeněji, z hlediska rychlosti ochlazení vody však není mezi smaltem a akrylátem prakticky žádný rozdí. Pro lepší udržení teploty lze navíc vanu pod obkladem ochránit izolací. K dostání jsou však už i kombinované vany, kdy je na pevný smaltovaný korpus nanesena vrstva akrylátu, která vytváří teplejší povrch.
Jedinou podstatnou nevýhodou smaltových van tak zůstává jejich vyšší hmotnost, se kterou je potřeba počítat už při plánování koupelny. Ale přiznejme si upřímně, kolikrát s ní budeme ještě manipulovat?
Text: Ing. Kateřina Maňasová
Foto: archiv firmy Kaldewei