Soustřeďme se teď pouze na první případ, tedy nákup stavebního pozemku pro bydlení. V tomto případě hraje správný výběr pozemku zásadní roli nejen pro pozdější kvalitu bydlení, ale i pro výši finančních nákladů stavby, složitost vyřizování všech povolení atd.

Co ovlivňuje nákup pozemku

Při nákupu je nutné zvážit širokou škálu faktorů a informací. Mezi nejdůležitější patří samozřejmě cena, ale ta není zdaleka jediná. Velmi důležité jsou také existence nebo dostupnost inženýrských sítí, tvar a velikost pozemku, geologické podmínky podloží, sklon a orientace vzhledem ke světovým stranám, dopravní obslužnost či třeba faktory „byrokratické“ (umístění lokality v rámci územního plánu, stavební uzávěry apod.). Mezi cenami bývají značné rozdíly, ale je-li pozemek velmi levný, většinou k tomu je nějaký důvod. Proto je důležité zjistit si vše potřebné, abychom předešli pozdějšímu rozčarování. Dražší pozemky většinou bývají ve městě a příměstských částech, levnější zpravidla v odlehlejších vesnicích nebo obecně místech s horší dostupností. Často se dá pozemek výhodně koupit od města nebo obce, nejčastěji v rámci nějaké formy výběrového řízení.

Podívejme se teď na jednotlivé faktory ovlivňující naše rozhodnutí. Jestliže nejsou přímo u pozemku inženýrské sítě, bude nutné je vybudovat. Pak je otázka, jak daleko budou napojovány a zda vůbec mohou být všechny požadované sítě (např. plyn) v daném místě k dispozici. V každém případě není dobudování sítí levnou záležitostí a samozřejmě čím delší bude napojení, tím to bude dražší.

Co se týče velikosti a tvaru, pro běžný, samostatně stojící rodinný dům je zpravidla potřeba pozemek o rozloze 400 až 800 m2. U menšího domku nebo řadovky bude stačit i méně, naopak pro velké sídlo s rozlehlou zahradou počítejme raději s velikostí více než 1 000 m2. Cena pozemku bývá nejčastěji vyjádřena hodnotou na m2, takže čím větší pozemek, tím vyšší cena. Pozemek by měl mít obdélníkový tvar s orientací takovou, aby okna obytných místností byly ke slunci (jih, jihovýchod, jihozápad) a pokud možno na stranu od silnice.

Nevhodná geologická situace může náš záměr zcela překazit, nebo alespoň ztížit a prodražit. Není v místě příliš vysoká hladina spodní vody? Je podloží dost pevné? Nebo naopak, chceme-li kopat sklepy, není pod zeminou skála? Nehrozí u svažitého pozemku sesuv? Neuniká tu radon? A v poslední době velmi aktuální otázka – neleží pozemek v záplavové zóně?

Dopravní dostupnost lokality je důležitá už ve fázi stavby. Měl by sem být snadný příjezd pro stavební mechanizaci, a to nejlépe po zpevněné komunikaci. Do budoucna pak určitě příjezd autem, ale je vhodné pamatovat i na obslužnost veřejnou hromadnou dopravou.

A konečně, co říkají „papíry“? Pozemek pro váš dům musí být v místech, kde územní plán počítá s výstavbou rodinného bydlení. Nemělo by tu být ochranné pásmo, stavební uzávěra apod. Na katastru pak musíme zkontrolovat, zda se k pozemku nevztahuje zástavní právo či věcné břemeno (a pokud ano, zda by to mohlo mít nějaký negativní dopad pro náš záměr).

Faktorů ke zvážení je zkrátka dost, ale určitě se vyplatí shromažďování těchto informací nepodceňovat.

Autor: Michal Hamšík