On vůbec celý proces darování nemovitosti není jednoduchý. Tato problematika je u nás obecně zakotvena v občanském zákoníku v ustanovení § 628 - § 630. Jak tedy v případě darování nemovitosti postupovat? Tak především, vždy je třeba vyhotovit písemnou smlouvu, splňující potřebné požadavky. Musí v ní být jasně vymezen dárce i obdarovaný, a samozřejmě i předmětná nemovitost. Základem převodu je oboustranná dobrovolnost, tedy že dárce nemovitost dobrovolně daruje, a obdarovaný ji výslovně přijímá. Dárce má rovněž povinnost upozornit na případné vady, o nichž ví, v opačném případě má obdarovaný právo nemovitost vrátit (s tříletou promlčecí lhůtou). Mimochodem, zákon výslovně stanoví nemožnost uzavřít darovací smlouvu, dle které by bylo plněno až po dárcově smrti.

Méně známý je fakt, že dle § 630 může za určitých okolností požadovat dárce vrácení nemovitosti zpět. Zákon konkrétně říká: "Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy." Pokud by k takové situaci došlo, je samozřejmě otázkou, co jsou a co nejsou „dobré mravy“. To by musel již rozřešit soud. Právo na vrácení má však jen dárce osobně, po jeho smrti nepřechází na jiné osoby.

Takže, kromě darovací smlouvy potřebujeme aktuální výpis z katastru nemovitostí, a také znalecký odhad nemovitosti za účelem vyměření darovací daně. Po podpisu darovací smlouvy je nutno sepsat Návrh vkladu do katastru nemovitostí a tento spolu se smlouvou předložit na příslušném katastrálním úřadě.

Už v této chvíli to něco stojí, a sice cenu za kolek při vkladu na KÚ (500,- Kč), ale hlavně náklady na vypracování znaleckého posudku, případně i právníka. Největším nákladem je však většinou darovací daň. Její výše vychází, jak již bylo řečeno, z hodnoty nemovitosti stanovené znaleckým posudkem, a její sazby se pohybují v závislosti na příbuzenském vztahu dárce a obdarovaného.

Pro osoby v tzv. 1. skupině, tedy osoby v přímé příbuzenské linii (děti) a pro manžely/-lky začíná sazba na 1% a dále stoupá v několika stupních s rostoucí hodnotou nemovitosti. Nejvyšší je sazba pro nemovitosti s hodnotou 50 mil. Kč a více, kde je stanovena na 1 462 000,- Kč a 5,0 % ze základu přesahujícího 50 mil. Kč. Pro osoby ve 2. skupině (v pobočné příbuzenské linii – sourozenci, tety, strýci, švagři, snachy) platí sazby od 3%, a konečně nejvyšší jsou pro osoby ve 3. skupině, což znamená ostatní fyzické a právnické osoby. Tady jde minimálně o 7%, u nemovitostí s hodnotou 50 mil. Kč a více pak sazba dosahuje závratných 12 460 000,- Kč a 40 % ze základu přesahujícího 50 mil. Kč (mezi těmito dvěma extrémy je samozřejmě opět několik stupňů).

Daňové přiznání musí obdarovaný podat do 30 dnů ode dne, kdy mu byla doručena smlouva s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí, u nemovitostí v katastru nezapsaných pak do 30 dnů od účinnosti smlouvy o bezúplatném převodu. K daňovému přiznání je nutné přiložit ověřený opis smlouvy a výše zmíněný znalecký posudek. Obdarovaný následně obdrží platební výměr na daň, který je povinen zaplatit do 30 dnů ode dne jeho doručení. Zde se skrývá jisté riziko pro dárce, neboť v případě, že obdarovaný daň nezaplatí, má správce daně právo obrátit se na dárce, který je dle zákona ručitelem.

Z uvedeného je vidět, že tzv. „bezúplatný převod“ není jednoduchou záležitostí a ve skutečnosti se může i dosti prodražit, zejména u hodnotnějších nemovitostí.

Autor: Michal Hamšík