Oba dokumenty slouží pro hodnocení budovy z hlediska její energetické náročnosti, tedy její potřeby energií (v současnosti myšleno především energie k vytápění). Energetický průkaz a energetický štítek se zpracovává pro obytné budovy i pro budovy v sektoru služeb, výroby a zemědělství. Grafická podoba štítku je velmi přehledná a srozumitelná i pro laika, přesto se s těmito štítky zatím příliš často nesetkáváme, neboť jejich zpracování a užívání není zatím ze zákona povinné (s výjimkou projektové dokumentace pro stavební povolení). Vzhledem k neustálému zdražování energií a možnému nedostatku fosilních paliv v budoucnosti se však postupem času zřejmě význam a rozšíření tohoto dokumentu zvýší. Energetický štítek totiž může sloužit pro potenciální kupce či nájemce budovy jako vodítko, nepřímo prokazující kvality stavby i použitých materiálů a zároveň naznačující finanční náročnost jejího provozu. Umožňuje také přehledné srovnání více různých budov z hlediska jejich energetických potřeb. Pro stávající uživatele naopak může být zase ukazatelem, jak provoz budovy vylepšit.
Co tedy energetický štítek vlastně ukazuje?
Vypadá podobně jako obdobný štítek u elektrických spotřebičů (např. ono známé A+, B aj. na ledničkách) a klasifikuje budovy do sedmi kategorií A – G od mimořádně úsporných (A) až po mimořádně nevyhovující (G). Za energeticky úsporné a vyhovující jsou považovány budovy v kategoriích A – D, tj. se stupněm energetické náročnosti do 100%. K energetickému štítku se dále vypracovává Protokol o energetickém štítku, který popisuje tepelné parametry budovy, výpočet bilance tepelné ztráty prostupem domu, a vyhodnocení STN (stupeň tepelné náročnosti).
Současná klasifikace není možná úplně ideální a stále se vedou spory o použitou metodiku výpočtu a měrného přepočtu, navíc je naše norma např. ve srovnání se sousedním Rakouskem poměrně mírná, přesto jde jistě o krok správným směrem. Dá se nejspíše očekávat, že do budoucna se budou požadavky na energetickou náročnost budov postupně zpřísňovat a metodika jejich sledování vylepšovat, zřejmě dojde i k rozšíření sledovaných parametrů.
Zpracováním energetických štítků se zabývá řada firem a není problém jej získat. Při investici do větší nemovitosti se proto určitě vyplatí jej po prodávajícím požadovat, naopak při prodeji může být existence energetického štítku konkurenční výhodou (samozřejmě jen pokud klasifikace vyznívá pro budovu příznivě).
Tak jako dnes běžně sledujeme a porovnáváme parametry spotřeby při koupi auta, ledničky či pračky, bychom se měli dívat i na dům. Vždyť náklady na jeho provoz jsou oproti uvedeným výrobkům mnohem větší a proto je to jen logické.
Autor: Michal Hamšík
Ilustrační foto: Geosan development, Xella Porobeton CZ