V tomto případě pak můžeme být i nadále členy bytového družstva, což se děje většinou v případech, když ne všechny byty jsou odkoupeny do osobního vlastnictví. Pokud většina bytů odkoupených je, vytváříme společenství vlastníků bytových jednotek.
Co je to vlastně bytové družstvo?
Zdánlivou výhodou družstevních bytů je jejich nižší cena, ačkoliv není tomu tak vždy. Jaké jsou tedy výhody a nevýhody bydlení v klasickém družstevním bytě? Nejdříve bychom si asi měli říci, co je to vlastně družstvo a co o něm říká zákon. Jde o právnickou osobu, vznikající zápisem do obchodního rejstříku. To se týká i těch družstev, která nejsou určena k podnikání, ale jen pro zajištění bydlení svých členů. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, která volí představenstvo a kontrolní komisi. Jednotliví členové družstva řídí a ovlivňují jeho činnost prostřednictvím hlasování na členské schůzi. Práva a povinnosti členů jsou upraveny stanovami, což je jeden z nejdůležitějších dokumentů každého družstva. K tomu je ovšem třeba říci, že ať stanovy říkají cokoliv, musí to být v souladu se zákonem, jinak je ustanovení neplatné.
Výhody a nevýhody
Člen družstva obývaný byt nevlastní (pokud teď nebereme v úvahu případy, kdy majitel bytu zůstává členem), je pouze jeho nájemníkem. Proto také byt nemůže ve skutečnosti prodat ani koupit, ale může pouze převádět členská práva v družstvu. Obecně proto není možné použít družstevní byt jako zástavu při žádosti o úvěr, neboť uživatel není jeho majitelem. V současnosti už ale existují i možnosti financování „koupě“ družstevního bytu, většinou se ovšem počítá s budoucím odkoupením do osobního vlastnictví. Podrobnosti jistě rádi poskytnou odborníci ve finančních ústavech.
Výhodou při změně užívání družstevního bytu je – nebo by alespoň měla být - rychlost provedení, neboť převod se dá uskutečnit během několika dnů (oproti mnohdy zdlouhavému čekání na zápis do katastru nemovitostí). Mnohá družstva mají ve stanovách usnesení, že převod družstevního podílu podléhá jeho schválení. Ze zákona však převod nepodléhá souhlasu družstva, proto jej stačí družstvu pouze oznámit! V případě problémů se klidně obraťte na soud. Při převodu družstevního podílu se nemusí platit daň z převodu nemovitosti, ale na druhou stranu je většinou nutné zaplatit úhradu za převod bytu družstvu.
Souhlasu družstva často podléhá další pronajmutí družstevního bytu podnájemníkům. Jestliže družstvo s podnájmem nesouhlasí a člen jej přesto pronajme, existuje nebezpečí zrušení členského podílu pro neužívání bytu. Stejně tak podléhají souhlasu vlastníka – tedy družstva – případné stavební úpravy v bytě.
Jednou ze základních činností družstva je údržba bytového fondu a společných prostor. To může být velkou výhodou, nebo také nevýhodou. Záleží na lidech – a to jak na těch v orgánech družstva, tak na ostatních spolubydlících v domě. Domy s byty v družstevním vlastnictví bývají často dobře udržované a modernizované. Bývá to většinou znakem dobrého družstva a jeho vedení. Svou roli hraje fakt, že družstvo o něčem rozhodne a toto rozhodnutí či jeho návrh dá většině ke schválení. A protože většina nemá čas, nerozumí tomu nebo nemá vlastní názor, návrh se schválí a družstvo koná. To se samozřejmě ale může obrátit i proti nájemníkům. Takzvaně „šikovný“ správce může pěkně zneužívat a zpronevěřovat peníze družstevníků a pokud je to většině jedno, sami s tím nic nenaděláte. U bytu v osobním vlastnictví vás nikdo nemůže do ničeho nutit, což zase na druhou stranu působí problémy v těch případech, kdy se společenství vlastníků není schopno na ničem dohodnout.
Bohužel tedy nelze jednoznačně říci, zda je aktuálně výhodnější mít byt v osobním vlastnictví nebo být družstevníkem, neboť záleží na konkrétních podmínkách. Z hlediska dlouhodobé perspektivy by však mělo být osobní vlastnictví jistější a bezpečnější (i když ne vždy levnější).
Autor: Michal Hamšík